Hlasují zákonodárci v souladu s programem politické strany, za níž byli zvoleni? O jak silnou parlamentní většinu se v dané chvíli opírá vládní koalice? A které strany historicky nejčastěji podporují určité změny legislativy? Na tyto otázky hledají odpovědi analytici KohoVolit.eu.

KohoVolit.eu patří mezi tzv. parlamentní monitorovací organizace (PMO). Jedná se o instituce občanské společnosti, jež sledují činnost parlamentů a dalších zastupitelských sborů a informují o ní veřejnost. Na světe existují doslova stovky PMO, ve většině zemí existuje alespoň jedna. Seznam PMO najdete například na webu Deklarace otevřenosti parlamentů.

Jednou z činností PMO je často shromažďování informací, které parlamenty samy o sobě nepublikují. Např. v Tunisku nejsou k dispozici výsledky hlasování v Ústavodárném shromáždění. Naštěstí ale existuje PMO jménem Al Bawasla, jejíž dobrovolníci fotografují zasedací sál při každém hlasování a následně o jeho výsledcích informují.

Další PMO vytváří zápisy nebo dokonce stenozáznamy z plenárních schůzí nebo schůzí výborů, zveřejňují texty legislativních změn či shromažďují informace o zákonodárcích. Např. webová stránka Naši politici systematicky shromažďuje údaje o stovkách vysokých volených reprezentantů v České republice včetně např. vzdělání, profesní kariéry, členství v orgánech nebo vlastnictví firem.

I KohoVolit.eu se do takové činnosti pravidelně zapojuje, např. v roce 2013 pořizovalo v přímém přenosu zápis ze zasedání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny českého Parlamentu, kde byl projednáván klíčový protikorupční zákon o zavedení tzv. registru smluv.

Dalším druhem činnosti PMO je reorganizace dostupných parlamentních dat tak, aby byly pro občany užitečnější. Některé PMO převádí informace do přívětivějších formátů, např. z PDF do strojově čitelných formátů, a obohacují je odkazy a dalšími souvislostmi. Např. australská PMO. Open Australia publikuje data obsažená v oficiálních zápisech ze zasedání australského parlamentu (tzv. handsards) přehledně a strukturovaně.

Některé PMO umožňují občanům přístup k parlamentních datům prostřednictvím API (application programming interface). Vynikajícím příkladem je webová stránka Sejmometr.pl provozovaná polskou PMO Fundacja ePaństwo. Jedná se o nejpopulárnější web PMO na světě co do počtu uživatelů i API přístupů. Obsahuje více než 60 databází a několik terrabytů dat týkajících se nejen činnosti parlamentu, ale i voleb, justice či veřejných financí. KohoVolit.eu v tomto směru např. publikuje informace o účasti českých a slovenských zákonodárců na hlasováních.

Třetím a nejzásadnějším druhem činnosti PMO je analýza parlamentních dat. Cílem této činnosti je využít parlamentní data k získání a publikování určité věcné znalosti o fungování zastupitelského orgánu. V některých případech PMO zastupují roli médií tím, že pokrývají témata, o nichž média sama neinformují. Jindy určitá témata pokrývají kvalitněji, než by to udělali novináři. Příkladem takové práce může být sledování všech návrhů legislativních změn v určité oblasti.

Monitoring věcného obsahu hlasování

KohoVolit.eu např. analyzovalo všechny návrhy na omezení imunity zákonodárců v České republice (více zde a zde). U každého z téměř 20 návrhů jsme přiblížili podstatu navrhované změny, zaznamenali relevantní argumenty pro a proti, jak zazněly během parlamentních rozprav, a identifikovali rozhodující hlasování. Díky tomu jsme např. schopni jednoznačně určit, které politické strany hlasovaly v uplynulých 20 letech nejčastěji pro omezení imunity.

Graf průměrného podílu členů Poslanecké sněmovny českého Parlamentu, kteří v letech 1993-2012 hlasovali pro omezení imunity podle poslaneckých klubů. Indikátor je průměrem podílu poslanců hlasujících pro omezení imunity v rozhodujícím hlasování u každého návrhu, během jehož projednávání měla daná strana zastoupení ve Sněmovně. V závorce je uveden počet takových hlasování. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

O této analýze informovala řada médií, např. iHNed.cz, Lidovky.cz, Deník, Televize Nova nebo Česká televize.

Kamil Gregor, datový analytik KohoVolit.eu hovoří v reportáži o projednávání návrhu na omezení imunity zákonodárců v České republice. Autor: Česká televize.

KohoVolit.eu podobně připravilo např. analýzu všech návrhů na zavedení celostátního obecného referenda v České republice nebo analýzu všech hlasování o vydání českých poslanců k trestnímu stíhání, která zaujala média jako např. iHNed.cz nebo Lidovky.cz.

Graf počtu žádostí o vydání českých poslanců k trestnímu stíhání v letech 1993-2013. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Tabulka četnosti hlasování všech českých poslanců o vydání svých kolegů k trestnímu stíhání v letech 1993-2013. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

KohoVolit.eu dále poměrně často informuje voliče o výsledcích konkrétních důležitých hlasování. Média totiž často reportují o činnosti parlamentu jen poměrně povrchně a zejména neuvádí jmenovité výsledky klíčových hlasování ani na ně neodkazují. Našim cílem je odstraňovat tento deficit a tím posilovat osobní odpovědnost jednotlivých poslanců za učiněná rozhodnutí.

Takovým způsobem jsme informovali o hlasováních týkajících se např. nepřímé volby prezidenta, státního rozpočtu, omezení práva na informace, výše daní, míry centralizace veřejné správy, zavedení přímé volby prezidenta, regulace veřejných zakázek, zákazu billboardů, kontroverzního přestěhování Justiční akademie či zmírnění ochrany ovzduší.

KohoVolit.eu dále upozorňuje na případy, kdy zákonodárci hlasují proti svým předvolebním slibům. Zdrojem těchto slibů mohou být jak volební programy, ale i odpovědi do aplikace KohoVolit.eu s názvem Volební kalkulačka.Jedná se o krátký online test, v němž uživatel odpovídá “ano”, “ne” či “nevím” na sadu důležitých politických otázek a následně se dozví, jak se s ním názorově shodují jednotlivé politické strany či kandidáti.

Postoje stran či kandidátů, podle jichž se shoda počítá, získává KohoVolit.eu přímo od těchto aktérů prostřednictvím elektronického dotazníku. Protože odpovědi jsou veřejné, lze je považovat za směrodatné podobně jako např. mediální vyjádření. Tím pádem můžeme zpětně kontrolovat, zda volení reprezentantni hlasují v souladu s těmito odpověďmi.

Např. v roce 2011 jsme upozornili na skutečnost, že poslanci českých stran TOP 09 a VV hlasovali v Poslanecké sněmovně pro odložení účinnosti služebního zákona, ačkoli ve Volební kalkulačce pro sněmovní volby v roce 2010 obě strany odpověděly, že služební zákon by měl nabýt účinnosti.

Systematická analýza souladu hlasování s odpověďmi stran v této volební kalkulačce ukázala, že strany ve funkčním období 2010-2013 podle svých odpovědí spíše hlasovaly. Jedinou výjimkou byla populistická strana VV. Ta byla zpočátku součástí vládní koalice, takže často musela hlasovat společně se svými koaličními partnery proti svému politickému programu (a tedy i proti odpovědím ve Volební kalkulačce).

Srovnávání hlasování a odpovědí pro Volební kalkulačku může být i složitější. Např. v roce 2013 jsme analyzovali hlasování českého poslance Aleše Roztočila, který odešel z klubu jeho strany TOP 09, aby se mohl připojit k nově vznikající straně Úsvit přímé demokracie senátora Tomio Okamura. Ten byl počátkem téhož roku neúspěšným kandidátem na prezidenta, takže poskytl odpovědi na otázky do prezidentské volební kalkulačky. Dále je možné ukázat konkrétní hlasování, při nichž Roztočil hlasoval proti odpovědím Okamury ve Volební kalkulačce, např. o referendech, o církevních restitucích, o daních atd.

Monitoring parlamentní podpory vlády

Kromě hlasování o konkrétních návrzích zákonů lze monitorovat i parlamentní podporu vlády. Zejména před hlasování o důvěře či nedůvěře vládě je velmi důležité sledovat, na kolik zákonodárců se vláda může spolehnout. To je zvláště důležité, pokud se v parlamentní komoře nachází velké množství nezařazených zákonodárců, u nichž snadno odhadnout určit, jak se při hlasování zachovají, a pokud na hlasech těchto zákonodárců závisí výsledek hlasování.

Např. v roce 2012 jsme analyzovali hlasování v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu před důležitým hlasováním o nedůvěře vládě. Počet poslanců podporujících vládu byl nejasný, proto jsme prošli všechna důležitá hlasování za předchozí tři měsíce a sledovali, jak hlasují zejména nezařazení poslanci. Díky tomu jsme byli schopni ve všech případech nezařazených poslanců předpovědět, jak se zachování při hlasování o nedůvěře. Ukázalo se, že vládu systematicky podporuje 103 poslanců, což je postačující pro neúspěch hlasování o nedůvěře vlády.

Tabulka výsledků hlasování nezařazených členů Poslanecké sněmovny českého Parlamentu tři měsíce před hlasování o nedůvěře vládě v červenci 2012. Do přehledu jsou zařazena pouze hlasování o návrzích zákonů a další důležitá hlasování. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Při dalším hlasování o nedůvěře české vlády jsme zase upozornili na skutečnost, že někteří nezařazení poslanci se zřejmě záměrně neúčastnili hlasování, aby vlády nedůvěru nezískala. Při hlasování o nedůvěře je totiž pro úspěch třeba dosáhnout nejméně 101 poslanců ze 200. Tento minimální počet je nezávislý na počtu přítomných poslanců, takže neúčast na hlasování o nedůvěře se fakticky rovná hlasování ve prospěch vlády.

Tabulka výsledků hlasování nezařazených členů Poslanecké sněmovny českého Parlamentu tři měsíce před hlasování o nedůvěře vládě v lednu 2013. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Monitoring procedurálního hlasování

Monitoring legislativního procesu se nemusí týkat pouze věcného obsahu legislativy, ale i procedurálních aspektů. Např. v roce 2013 jsme upozornili na skutečnost, že velmi vysoký počet hlasování a matoucí způsob přijímání pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu způsobuje, že poslanci v řadě případů neví, o čem hlasují.

Názorně se to projevuje zejména při tzv. zpochybnění hlasování. Každý poslanec může zpochybnit výsledek každého hlasování, přičemž může požadovat opakování hlasování. Teoreticky tento nástroj slouží k možnosti korigovat chybu hlasování zařízení. Fakticky se ale mnohdy používá v situacích, kdy hlasování kvůli nepozorností nebo omylu nedopadne tak, jak by si poslanci přáli.

Vyhledali jsme všech 121 případů zpochybnění hlasování od začátku funkčního období v roce 2010 do dubna 2012 a sledovali jsme, zda došlo k některým okolnostem naznačujícím, že zpochybnění bylo použito účelově. Konkrétně nás zajímalo:

• Jestli došlo díky zpochybnění hlasování ke zvrácení výsledku hlasování

• Kolik poslanců přibylo a kolik ubylo mezi zpochybněným a novým hlasováním. Zpochybnění se totiž občas používá v situacích, kdy v sále chybí potřební poslanci

• Kolik poslanců hlasovalo při novém hlasování jinak než při zpochybněném hlasování. Pokud poslanci vědí, o čem hlasují, mělo by být jejich hlasování pokaždé stejné

• Jestli poslanec, který hlasování zpochybnil, podruhé hlasoval jinak. Pokud hlasoval stejně, došlo ke zpochybnění s velkou pravděpodobností účelově

Ukázalo se, že ze 121 případů zpochybnění hlasování se výsledek následně změnil při 64 hlasováních, tedy ve více než polovině případů. Fakticky je podíl zvrácení výsledku ještě vyšší, protože neberu v úvahu opakované zpochybňování jednoho hlasování.

V 57 případech se počet poslanců při novém hlasování zvýšil o desetinu oproti původnímu počtu. Naopak ve 36 případech se o desetinu snížil. Jen v osmi případech zůstal stejný. Při zbylých hlasováních došlo k větším výkyvům na obě strany.

V některých případech hlasovali poslanci, kteří zpochybnili hlasování, následně stejně jako v prvním případě. To popírá deklarovanou funkci zpochybnění hlasování, jíž je možnost opravit chybu hlasovací techniky. Pokud v důsledku takového zpochybnění dojde ke změně výsledku hlasování, je téměř jisté, že zpochybnění bylo účelové.

KohoVolit.eu jako součást projektu Rekonstrukce státu

KohoVolit.eu je od počátku členem koalice neziskových organizací, podnikatelů a aktivních občanů, které společně rozvíjí projekt Rekonstrukce státu. Jeho cílem je prosazení devíti klíčových protikorupčních zákonů v České republice. Projekt byl zahájen v březnu roku 2013 a navzdory náhlému rozpuštění Poslanecké sněmovny se podařilo prosadit omezení anonymního vlastnictví akcií a načíst další důležité zákony.

Před volbami se několik stovek kandidátů a 160 nově zvolených poslanců ze všech sněmovních stran zavázalo svým podpisem, že bude zbývající změny legislativy podporovat. Všechny požadavky Rekonstrukce státu se rovněž staly součástí koaliční smlouvy stran ČSSD, Ano a KDU-ČSL. KohoVolit.eu se v rámci projektu věnuje zejména monitoringu podpory návrhů ze strany zákonodárců.

Máte-li zájem dozvědět se o metodách monitoringu legislativního procesu více, neváhejte nás kontaktovat.

Dále čtěte