Nástroje watchdogu volebních průzkumů

Nástroje watchdogu volebních průzkumů

featuring image

Jsou průzkumy volební podpory politických stran a kandidátů kvalitní? Interpetují je média správně? A jak si volební průzkumy vedou ve srovávní s internetovými anketami? Na tyto otázky hledají odpověď analytici KohoVolit.eu.

Dotazníková šetření volební podpory politických stran a kandidátů mají zásadní vliv na výsledky voleb. Voličům poskytují různě kvalitní informaci o okamžité míře podpory stran a kandidátů ve společnosti a tím pádem i o jejich pravděpodobném úspěchu ve volbách. Tato informace pak může voliče vést k tzv. strategickému volebnímu chování.

Obecně jde o situaci, kdy volič nehlasuje pro tu politickou stranu či kandidáta, který mu je nějakým způsobem nejblíže, tedy s nímž nejvíce souhlasí nebo sdílí politické postoje a hodnoty. Existuje mnoho různých forem tohoto chování. Velmi často se vyskytuje situace, kdy volič hlasuje pro jinou stranu či kandidáta, protože se domnívá, že jemu nejbližší strana či kandidát nemá šanci ve volbách uspět. “Úspěchem” ve většinových volebních systémech můžeme rozumět zisk mandátu a v poměrných volebních systémech překročení volební klauzule nutné pro vstup do voleného zastupitelského sboru.

Vliv volebních průzkumů na rozhodování voličů je velmi těžké zachytit, protože voliči je zpravidla konzumují dlouhodobě a jejich efekt na vlastní vnímání politické scény si nemusí plně uvědomovat. Průzkumy např. mohou fungovat jako určitý “filtr” konzumace informací o stranách či kandidátech – volič může aktivně sledovat jen strany či kandidáty, které průzkumy označují za nemarginální. Na trhu přitom obvykle působí více sociologických agentur, takže voliči získávají odlišné informace o podpoře stran.


Graf výsledků dotazníkových šetření voličské podpory od hlavních sociologických agentur v České republice. Politickou stranu nebo strany můžete vybrat vlevo nahoře. Sociologickou agenturu můžete vybrat vpravo nahoře. Po kliknutí na datový bod získá další informace. Autor: Data, blog o datové žurnalistice zpravodajského serveru iHNed.cz.

V některých případech jsou navíc výsledky volebních průzkumů používány jako kritérium pro výběr hostů do televizních pořadů. Např. ve volbách do Poslancké sněmovny českého Parlamentu v roce 2013 používala Česká televize volební průzkumy jako kritérium pro výběr hostů do 14 předvolebních televizních debat. V každém ze 14 volebních krajů se konala jedna debata s krajskými lídry osmi politických stran, které ve volebním průzkumu v daném kraji získaly největší podporu. Obsazení televizních debat je velmi důležité, neboť strany v nich zastoupené získají šanci prezentovat své postoje.

Vliv volebních průzkumů je dlouhodový a kumulativní. Jestliže by např. strana podle volebních průzkumů překonala klauzuli nutnou pro zisk parlamentních mandátů, voliči přijímající tuto informaci ji začnou vnímat jako relevantnější, což zvyšuje šanci na lepší výsledek stran v následujících volebních průzkumech. A naopak pokles volební podpory strany pod tuto hranici zvyšuje šanci, že se od ní odvrátí další voliči, protože se budou domnívat, že strana nemá šanci získat zastoupení.

Ze všech těchto důvodů je kvalita volebních průzkumů a jejich interpretace autory, médii a voliči nesmírně důležitá. KohoVolit.eu se dlouhodobě věnuje watchdogu volebních průzkumů v České republice. Přitom sleduje několik kritérií kvality a správné interpretace nad rámec obvyklých požadavků, mezi něž spadají např. požadavky, aby byla při popisu průzkumů používána správná terminologie, aby průzkumy prováděla renomovaná agentura, aby reportovala informace o způsobu sběru dat, znění dotazníku atd.

Analytici KohoVolit.eu zejména prosazují zveřejňování úplných datových souborů volebních průzkumů a úplný popis následného zpracování dat, např. jejich vážení a konstrukce volebních modelů. To se týká zejména průzkumů financovaných veřejnými institucemi, např. veřejnoprávními médii, tedy z peněz daňových poplatníků. Zveřejnění datových souborů a způsobu zpracování dat do značné míry umožňuje ověření deklarované kvality průzkumů a robustnosti jejich interpretace.

KohoVolit.eu např. v roce 2013 vyjednalo s Českou televizí, že bude po třech letech poskytovat datové soubory z volebních průzkumů, které si objednává, v Českém sociálně vědním datovém archivu a do té doby budou datové soubory zpřístupněny badatelům k nahlédnutí. Kromě toho pravidelně poskytuje voličům rady, jak volební průzkumy správně interpretovat (např. na iDNES.cz, nebo pomocí speciální prezentace, kterou jsme šířili pomocí našeho newsletteru.

Informativní prezentace pro voliče k volbám do Poslanecké sněmovny českého Parlamentu v roce 2013. Autor: Karel Komínek, KohoVolit.eu.

Skutečné odchylky volebních průzkumů

Především zdůrazňujeme rozdíl mezi statistickou a reálnou chybou (odchylkou od skutečných nepozorovaných hodnot). Každé dotazníkové šetření je z principu zatíženo určitou nepřesností, která vychází z pravděpodobnostní teorie. Kromě této tzv. náhodné, nesystematické, výběrové nebo také statistické chyby ale existuje i nenáhodná, systematická či nevýběrová chyba, která odráží zejména skutečnost, že respondenti dotazníkového šetření nejsou vybráni zcela náhodně – např. ne všichni potenciální respondenti jsou tazateli zastiženi, ne všichni jsou ochotni odpovědět, ne všichni odpoví pravdivě atd.

Důležité je, že tyto jevy nejsou v populaci rozděleny náhodně. Např. při telefonickém dotazování voličů jsou opomenuti občané, kteří nevlastní telefon. Stranická podpora mezi těmito voliči přitom není stejná, jako stranická podpora mezi všemi voliči – telefon nevlastní spíše starší lidé a ti častěji preferují určité politické strany. Je rovněž prokázáno, že voliči za svoji volbu se častěji “stydí” voliči protestních nebo extremistických stran.

Podle našeho názoru je při interpretaci českých volebních průzkumů užitečné považovat reálnou chybu za dvakrát větší, než je statistická chyba. Jestliže je se tedy pro volbu určité strany vysloví např. 5 % respondentů volebního průzkumu, skutečná hodnota voličské podpory v celé populaci leží s 95% pravděpodobností na intervalu 1-9%.


Graf velikosti reálné a statické chyby při dotazníkovém šetření voličské podpory. Při kliknutí na datový bod se zobrazí hodnota. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Černá datová řada reprezentuje naměřenou hodnotu. Červené datové řady označují hranice 95% intervalu spolehlivosti statistické chyby a zelené datové řady označují hranice 95% intervalu spolehlivosti reálné chyby.

Autoři předvolebních průzkumů ovšem při prezentování podpory stran téměř vždy uvádí pouze statistickou chybu. Ta je navíc často chybně vypočtena z celkového počtu respondentů a nikoli z počtu respondentů, kteří by skutečně přišli k volbám. V České republice to přitom může být pouze 50-60% ze všech respondentů. Výpočet z celého vzorku velikost statistické chyby uměle snižuje.

Statistická chyba je často reportována jako jediné číslo platné pro všechny strany či kandidáty. Jenže věcný význam statistické chyby závisí na velikosti naměřené hodnoty. Pokud se pro volbu určité strany vysloví ve volebním průzkumu např. 30 % respondentů, pak je velikost statistické chyby plus mínus 4 %. Jestliže se pro stranu vysloví pouze 3 % respondentů, statistická chyba činí plus mínu 1,5 %. Zatímco v prvním případě tvoří statistická chyba pouze 0,13 násobek naměřené hodnoty, ve druhém případě je to celá polovina naměřené hodnoty!


Graf poměru reálné chyby a podílu respondentů pro stranu. Při kliknutí na datový bod se zobrazí hodnota. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Měření “přesnosti” volebních průzkumů

Poměrně účinným nástrojem pro zachycení kvality volebních průzkumů je vzájemné porovnání výsledků dvou průzkumů, které se konají zhruba ve stejnou dobu. Jestliže oba průzkumy měří stejnou veličinu, odchylka naměřených hodnot by neměla být o mnoho větší, než je deklarovaná statistická chyba obou průzkumů.

Např. před volbami do Poslanecké sněmovny českého Parlamentu v roce 2010 se konaly volební průzkumy dvou společností (MEDIAN a TNS Aisa), které obsahovaly stejnou otázku týkající se účasti respondentů ve volbách. Agentura TNS Aisa naměřila v jednom průzkumu 57 % respondentů, kteří deklarovali, že se určitě zúčastní voleb. Ve stejnou dobu agentura MEDIAN naměřila v Olomouckém kraji na stejné otázce pouze 39 % respondentů. Jak jsme upozornili, skutečná volební účast přitom v Olomouckém kraji byla prakticky stejná jako na celém území republiky (58,9 % oproti celostátní účasti 59,5%), takže příliš vysoký rozdíl mezi oběma průzkumy nelze vysvětlit lokálním kontextem.


Graf výsledků volebních průzkumů prováděných agenturami MEDIAN a TNS Aisa před volbami do Poslanecké sněmovny českého Parlamentu v roce 2013. Popisky bublin informují, na jakém území byl volební průzkum proveden. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Graf ukazuje podíl respondentů, kteří odpověděli, že se určitě zúčastní voleb. Jak je patrné, podíl byl mnohem vyšší v průzkumech TNS Aisa než v průzkumech MEDIAN. Průzkumy TNS Aisa se konaly celostátně, zatímco průzkumy MEDIAN byly prováděny v jednotlivých krajích. Odchylky od skutečné volební účasti v jednotlivých krajích nejsou dostatečně velké, aby rozdíl mezi oběma průzkumy vysvětlily.

Dalším příkladem jsou volby do krajských zastuptelstev v České republice v roce 2012. Česká televize a Český rozhlas před nimi pořádaly debaty, do nichž zvaly lídry stran a koalic na základě výsledků volebních průzkumů. Zatímco podle průzkumu pro Českou televizi se pro KSČM v Pardubickém kraji vyslovilo 18 % respondentů, podle průzkumu pro Český rozhlas to bylo jen 11 %. Tento rozdíl je opět výrazně mimo reportovanou statistickou chybu. Více se dočtete na blogu Michala Škopa, datového analytika KohoVolit.eu, zde, zde, zde a zde.


Graf odchylek výsledků volebních průzkumů pro Českou televizi a pro Český rozhlas a výsledků voleb do krajských zastupitelstev v České republice v roce 2013 v případě strany TOP 09. Popisek bubliny označuje volební kraj, kde se průzkum konal. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Graf ukazuje, do jaké míry se lišila hodnota naměřená volebními průzkumy od skutečného výsledku voleb v případě liberálně-konzervativní strany TOP 09. Graf neukazuje rozdíl mezi výsledkem průzkumu a voleb, ale podíl velikosti tohoto rozdílu a výsledku voleb. Výsledky průzkumů se v čase poněkud více blížily skutečným výsledkům voleb. To může být způsobeno skutečností, že se voliči rozhodovali až na poslední chvilí. I přesto je ale v mnoha případech rozdíl mezi průzkumy pro Českou televizi a pro Český rozhlas vyšší, než odpovídá reportované statistické chybě.

V obou výše uvedených případech platí, že alespoň v jednom volebním průzkumu byla reálná chyba výrazně vyšší než reportovaná statistická chyba. To může být způsobeno nedokonalým výběrem respondentů, celkově nekvalitním sběrem či zpracováním dat nebo i účelovou manipulací.

Další možností, jak odhadnout kvalitu volebního průzkumu, je porovnat jeho výsledky se skutečnými výsledky voleb. Přitom je třeba mít na paměti, že voliči se často rozhodují na poslední chvíli, takže případná odchylka výsledků průzkumu a voleb může kromě kvality průzkumu zachycovat i tento jev.

Pokud se ale koná více průzkumů ve stejnou dobu, je možné porovnávat, nakolik se jejich výsledky blížily skutečným výsledkům voleb. K tomu slouží tzv. index podobnosti. Udává, do jaké míry se podobají dva datové soubory.

Jeho výpočet je jednoduchý: Vypočítáme absolutní hodnotu rozdílu mezi výsledkem voleb a výsledkem průzkumu u jedné strany či kandidáta, tyto hodnoty sečteme pro všechny strany či kandidáty a výsledek vydělíme dvěma. Nakonec to ještě odečteme od 100 %.

Index vyjadřuje, kolik procent voličů průzkum správně přiřadil ke straně či kandidátovi, pro něhož skutečně hlasovali. Pokud index dosahuje hodnoty 100 %, pak je výsledek průzkumu přesně stejný jako výsledek voleb.


Graf přesnosti průzkumů před volbami do Poslanecké sněmovny českého Parlamentu v roce 2013. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Graf ukazuje hodnotu indexu přesnosti volebních průzkumů v závislosti na počtu dnů před volbami, kdy se konal sběr dat (datum odpovídá prostřednímu dni období sběru dat). Barva datových bodů vyjadřuje metodu výběru respondentů. Do výpočtu indexu přesnosti byly zahrnuty strany, které ve volbách získaly alespoň jeden mandát a jedna další veličina zahrnující podíl hlasů pro všechny ostatní strany.

Správná interpretace výsledků

Při monitoringu volebním průzkumů se KohoVolit.eu zaměřuje i na věcnou interpetaci jejich výsledků. I kvalitní průzkum totiž může manipulovat voliče, pokud je nesprávně interpretován. Typickým příkladem je volební průzkum agentury PPM Factum, který se konal mezi prvním a druhým kolem českých prezidentských voleb v roce 2013 a jemuž byla věnována velká pozornost.

Deník Mladá fronta DNES, který patří mezi nejčtenější noviny v České republice, na základě tohoto průzkumu otiskl na titulní straě jednoho ze svých vydání v době mezi oběma koly voleb článek s nadpisem “Zeman vede” informující o údajné náskoku Miloše Zemana, jednoho z kandidátů.

Pro Miloše Zemana v průzkumu skutečně vyslovilo více respondentů než pro jeho konkurenta Karla Schwarzenberga, jenže rozdíl v podpoře obou kandidátů byl velmi malý. Naši analytici spočítali, že pravděpodobnost, a jakou Miloš Zeman skutečně měl vyšší voličskou podporu v celé populaci, byla pouze 60 %. Informovat za takové situace o “vedení” Miloše Zemana je tedy věcně nesprávné.

Vypovídací hodnota internetových anket

KohoVolit.eu rovněž upozorňuje na nesprávnou interpretaci internetových anket. Těch se neúčastní reprezentativní vzorek populace, takže nemají žádnou vypovídací hodnotu o výsledku voleb, a to ani v případě, že počet respondentů je velmi vysoký. Tomu odpovídají i velmi nízké hodnoty indexu podobnosti internetových anket.


Graf přesnosti volebních průzkumů a internetových anket před prvním kolem prezidentských voleb v České republice v roce 2013. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Graf ukazuje hodnotu indexu přesnosti volebních průzkumů, agregovaného modelu vytvořeného sociologem Danielem Prokopem z několika průzkumů a dvou internetových anket na serverech Novinky.cz a Reflex.cz. Jak je patrné, internetové ankety byly mnohem méně přesné než volební průzkumy.

Internetové ankety navíc mohou být manipulovány. Strany a kandidáti často mobilizují své fanoušky na sociálních sítích, aby udělovali hlasy v určité anketě, což následně zkresluje její výsledky. Výsledek ankety může být navíc ovlivněn pomocí počítačového programu, který během krátkého času udělí velký počet hlasů.

KohoVolit.eu např. v roce 2012 upozornilo na podvodné hlasování v pořadu Hyde Park, který vysílá Česká televize. Jedná se o prestižní a vysoce sledovaný pořad, v němž host odpovídá na dotazy diváků. Součástí pořadu bylo i internetové hlasování o “výkonu” hosta.

Analytikům KohoVolit.eu se podařilo zjistit, že toto hlasování bylo opakovaně manipulováno pomocí počítačového programu. Pokaždé přitom docházelo buť k udělování kladných hlasů pro hosty spojené s tehdejší vládní koalicí, nebo k udělování záporných hlasů pro hosty z tehdejší opozice. Česká televize na základě těchto zjištění ankety zrušila. Podvody při hlasování nyní vyšetřuje policie. Více o tomto případu se dočtete na blogu Michala Škopa zde, zde a zde.


Graf udělování hlasů v internetové anketě pořadu Hyde Park, kdy byl hostem Jiří Dientsbier z tehdejší opoziční strany ČSSD. Vytvořeno pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Jak je patrné, Jiří Dientsbier dostal ve druhé polovině pořadu mimořádně vysoký počet záporných hlasů, což zcela zásadně změnilo jeho celkové hodnocení. Tyto hlasy byly s největší pravděpodobností uděleny počítačovým programem.

Máte-li zájem dozvědět se o nástrojích watchdogu volebních průzkumů více, neváhejte nás kontaktovat.

Dále čtěte


Související projekty
Související mediální výstupy

Technet.cz: Přečtěte si, jak se volilo za Hitlera a proč byly v průzkumech chyby (26.10.2013)

Literární noviny: S průzkumy je něco špatně (17.10.2013)

Technet.cz: Jak matou volební průzkumy. Když jsou voliči líní a rasisté stydliví (17.10.2013)

Lupa.cz: ČT se k internetovému hlasování v Hyde Parku už nevrátí (21.02.2013)

Lidovky.cz: ČT otočila. Hlasování diváků se po skandálu do Hyde Parku již nevrátí (20.02.2013)

BritskeListy.cz: Místopředseda Rady ČT si hodlá vyřizovat účty se stěžovatelem, aniž se Rada vypořádala se stížností (13.12.2012)

BritskeListy.cz: Manipulace v pořadu Hyde Park odhalena být může a proto být odhalena musí (30.11.2012)

MaM.cz: ČT kvůli manipulaci s hlasy v Hyde Parku podá trestní oznámení (30.11.2012)

CeskeNoviny.cz: ČT kvůli manipulaci s hlasy v Hyde Parku podá trestní oznámení (29.11.2012)

Denik.cz: ČT kvůli manipulaci s hlasy v Hyde Parku podá trestní oznámení (29.11.2012)

Finance.cz: ČT kvůli manipulaci s hlasy v Hyde Parku podá trestní oznámení (29.11.2012)

Aktualne.cz: Zmanipulované hlasování v Hyde Parku prošetří policie (29.11.2012)

iDNES.cz: ČT podá trestní oznámení kvůli manipulaci hlasování v Hyde parku (29.11.2012)

Lidovky.cz: ČT: S hlasy v Hyde Parku někdo manipuloval, podáme trestní oznámení (29.11.2012)

Mediar.cz: ČT kvůli manipulaci s hlasy v Hyde Parku podá trestní oznámení, rozbor udělal Josef Šlerka (29.11.2012)

Právo: Hackeři zfalšovali hlasování nejméně u devíti Hyde Parků ČT (21.11.2012)

Aktualne.cz: Takto se manipuloval Hyde Park, ukázal programátor (20.11.2012)

BritskeListy.cz: ČT: Dvořák lže Radě, Kvapilová couvá a Rada ČT stále neví, k čemu vlastně je (20.11.2012)

BritskeListy.cz: Seznam zfalšovaných Hyde Parků: Hackeři stranili vládě, ČT odmítá zveřejnit data (20.11.2012)

CeskaPozice.cz: Seznam zmanipulovaných Hyde Parků (20.11.2012)

iDNES.cz: V Hyde parku se falšovaly hlasy ve prospěch vlády, tvrdí sdružení (20.11.2012)

Lidovky.cz: Zmanipulované hlasy v Hyde Parku pomohly vládě, tvrdí programátor (20.11.2012)

Lupa.cz: ČT pozastavila hlasování o výkonu hosta v pořadu Hyde Park kvůli možnému falšování (20.11.2012)

MaM.cz: Česká televize ruší hlasování v Hyde Parku. Kvůli manipulaci s výsledky (20.11.2012)

Mladá fronta DNES: ČT pozastavila hlasování diváků v Hyde Parku (20.11.2012)

Novinky.cz: Zmanipulovaných anket v Hyde Parku bylo více, tvrdí programátor (20.11.2012)

ParlamentniListy.cz: Hackeři v Hyde Parku nadržovali Drábkovi i Bártovi. Poškodili Dienstbiera (20.11.2012)

Právo: Česká televize zastavuje hlasování v Hyde Parku (20.11.2012)

Tyden.cz: ČT ruší hlasování v Hyde Parku. Kvůli Drábkovi (20.11.2012)

Aktualne.cz: Hyde Park ruší hlasování. Kvůli pořadu s Drábkem (19.11.2012)

Denik.cz: Česká televize ruší hlasování v Hyde Parku, kvůli vydání s Drábkem (19.11.2012)

iDNES.cz: Česká televize zastavuje hlasování v Hyde Parku, kvůli pořadu s Drábkem (19.11.2012)

iHNed.cz: Česká televize ruší hlasování v Hyde Parku. Kvůli manipulaci s výsledky (19.11.2012)

Lidovky.cz: Česká televize ruší hlasování v Hyde Parku. Kvůli vydání s Drábkem (19.11.2012)

ParlamentniListy.cz: Hyde Park ruší hlasování diváků. Kvůli podivnému úspěchu Drábka (19.11.2012)

Tiscali.cz: ČT ruší hlasování v Hyde Parku kvůli dílu s Drábkem (19.11.2012)

Tyden.cz: ČT zastavila hlasování v Hyde Parku. Dalo se snadno zmanipulovat (19.11.2012)

Právo: ČT spolupracuje s hackerem, který se naboural do Hyde Parku (08.11.2012)

Lidové noviny: Hacker: Naboural jsem se do hlasování (07.11.2012)

Metro: Muž zfalšoval výsledky v ČT (07.11.2012)

Tyden.cz: Naboural jsem hlasování Hyde Parku, tvrdí programátor (07.11.2012)

BritskeListy.cz: Programátor: Hlasování v Hyde Parku lze snadno zfalšovat, dal jsem 1000 hlasů za hodinu (06.11.2012)

CeskaPozice.cz: Jak ovlivnit hlasování v Hyde Parku (06.11.2012)

Denik.cz: Programátor zmanipuloval výsledky hlasování v pořadu ČT (06.11.2012)

iDNES.cz: Programátor zfalšoval hlasy v pořadu ČT, chtěl upozornit na manipulace (06.11.2012)

Lidovky.cz: Co vám uniklo: noví čeští prezidenti i kondom pro líné (06.11.2012)

Lidovky.cz: Hacker měl útok na hlasování v Hyde Parku avizovat, říká televize (06.11.2012)

Lidovky.cz: Naboural jsem se do hlasování v Hyde Parku, tvrdí programátor (06.11.2012)

Mediafax.cz: Programátor upozornil na možnou manipulaci s hlasováním v pořadu ČT (06.11.2012)

Novinky.cz: Zfalšoval jsem hlasování pro politika v pořadu ČT, tvrdí programátor (06.11.2012)

ParlamentniListy.cz: Programátor změnil výsledky ankety, pomohl tak Gazdíkovi (06.11.2012)

Neviditelný pes: GLOSA: Výzkumy – podvrhy nebo náhody? (22.10.2012)

Literární noviny: Průzkumy mimo mísu Volby 2012 (18.10.2012)

Lidovky.cz: Co vám uniklo: Drak za mřížemi, teroristova blondýna i smrt kvůli škole (17.10.2012)

BritskeListy.cz: Českému rozhlasu: Jediný způsob, jak odvrátit nařčení z manipulace, je zveřejnit zdroje (16.10.2012)

ParlamentniListy.cz: Mylné předvolební modely ČT a ČRo: Silné podhodnocení levice a regionálních stran (14.10.2012)

ParlamentniListy.cz: STEM: Předvolební průzkumy neselhaly. Předpověděly, kdo vyhraje (14.10.2012)

ParlamentniListy.cz: Drábek umí zázraky, diví se matematik zázraku v Hyde Parku (06.10.2012)

BritskeListy.cz: Nechci zmanipulované předvolební průzkumy (02.10.2012)

BritskeListy.cz: ČRo: Respondenti předvolebních průzkumů “s nulovou vahou” (27.09.2012)

BritskeListy.cz: Předvolební průzkumy ČT: zavře někdo nakonec generálního ředitele Dvořáka? (27.09.2012)

Týdeník Rozhlas: Předvolební průzkumy jako předpověď počasí (25.09.2012)

ParlamentniListy.cz: Volby jsou zmanipulované divnými průzkumy, koluje. Je to takto (12.09.2012)

PrvniZpravy.cz: STEM vyčaroval ČSSD volební zisk skoro 40% (12.09.2012)

PrvniZpravy.cz: Průzkumy se liší. Jiná metodika nebo manipulace? (10.09.2012)

BritskeListy.cz: Bartoš: volební modely jsou myšlenkovými konstrukty a odhady – jsou „autorským přístupem“ agentur k datům (07.09.2012)

Digizone.cz: Manipulace s předvolebními průzkumy v ČT a ČRo? Jsou v nich obrovské rozdíly (07.09.2012)

BritskeListy.cz: Nekompetentní průzkumy ČT a ČRo (06.09.2012)

BritskeListy.cz: Odborníci už si také všimli manipulace předvolebními průzkumy v rozhlase a televizi (06.09.2012)

BritskeListy.cz: Stačí jen říkat, že děláte průzkum veřejného mínění, reprezentativní být nemusí (12.01.2010)

Související blogové články

Michal Škop: Dá se letos věřit volebním průzkumům? (24.10.2013)

KohoVolit.eu: Opravdu se předvolební výzkumy mýlí? (25.03.2013)

KohoVolit.eu: Zatím vede Zeman. Nebo možná Schwarzenberg (19.01.2013)

KohoVolit.eu: Prezidentská volba a výzkumy veřejného mínění. Jak se kdo “trefil”? (13.01.2013)

KohoVolit.eu: Interaktivní předvolební průzkumy po německu (10.12.2012)

Michal Škop: Ankety na webu – ještě horší než průzkumy (05.12.2012)

KohoVolit.eu: Na co se máme zeptat ČT ohledně manipulací hlasování v Hyde Parku? (26.11.2012)

Michal Škop: Kdo hlasoval v Hyde Parku na ČT: diváci nebo počítače? (21.11.2012)

KohoVolit.eu: Rádio Jerevan aneb jak jsme zmanipulovali hlasování v Hyde Parku (06.11.2012)

Michal Škop: Jak ovlivnit hlasování v Hyde Parku na ČT (06.11.2012)

Michal Škop: Drábkův „zázrak“ v Hyde Parku na ČT (06.10.2012)

Michal Škop: Člen rady ČRo: Předvolební průzkumy jsou jako předpověď počasí. (27.09.2012)

Michal Škop: 4.8 milionu a zas jsme se netrefili. Vaše ČT a ČRo. (17.09.2012)

Michal Škop: ČT a ČRo v HK kraji: opozice vs. vláda 45:31, nebo 35:37? (11.09.2012)

Michal Škop: Skandální předvolební průzkumy ČT a/nebo Čro (06.09.2012)

Michal Škop: Věříte anketám na internetu? (31.10.2011)

Související audio a video záznamy
Další související zdroje

No comments

Авиатор