Kdo je v parlamentu klíčovým hráčem a kdo je tam naopak “do počtu”? Kteří zákonodárci spolupracují a kteří se spolu naopak “nebaví”? Na tyto otázky dokáží odpověděz analytici z KohoVolit.eu pomocí analýzy sítí, unikátní metody kombinující umění statistiky a vizualizace.
Právo předkládat návrhy zákonů mají v řadě parlamentů jednotliví poslanci nebo skupiny poslanců. Analýza sítí pomáhá odhalit, jaké skupiny předkladatelů vznikají a co ovlivňuje jejich složení. Jak název napovídá, analýza sítí je statistická metoda, která zkoumá sítě, tedy vzájemná spojení (neboli “hrany”) mezi různými entitami (neboli “uzly”).
Uzly mohou představovat skupiny lidí (např. parlamentní kluby), jednotlivce (např. zákonodárce), neživé předměty (např. návrhy zákonů), nebo dokonce abstraktní entity, jako jsou slova či ideje. Hrany obvykle představují nějaký druh jednostranné či oboustranné interakce, spojení, spolupráce, blízkosti nebo členství.
Pojďme si ukázat sílu síťové analýzy na příkladu předkladatelů návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně českého parlamentu ve funkčním období 2010-2013. Každý uzel této sítě představuje jednoho poslance a každá hrana představuje návrhy zákonů, které dva poslanci předkládali společně (ať už jako dvojice, nebo spolu s dalšími poslanci). Čím častěji dva poslanci předkládali návrhy zákonů společně, tím větší váhu má hrana, která je spojuje.
Analýza byla provedena v programu Gephi. Použitým shlukovacím algoritmem je Force Atlas. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.
Je zřejmé, že poslanci vytváří tři jasně oddělené shluky, které odpovídají rozdělení sněmovny na poslanecké kluby. Červený shluk dole obsahuje poslance komunistické KSČM, oranžový shluk vpravo dole tvoří poslanci sociálně demokratické ČSSD a ve velkém modrém shluku najdeme poslance stran vládní koalice: liberálně-konzervativních stran ODS a TOP 09 a populistické strany VV.
Jednotlivé vládní strany jsou ve velkém modrém shluku rozlišitelné, odstraníme-li z obrázku popisky s příjmením poslanců a se zkratkou jejich klubu.
Analýza byla provedena v programu Gephi. Použitým shlukovacím algoritmem je Force Atlas. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.
Shluk poslanců strany ODS je patrný v levé horní části modrého oblaku, shluk s poslanci TOP 09 v pravé dolní části modrého oblaku a shluk poslanců VV můžeme rozeznat v levé dolní části modrého oblaku. Poslanci VV mají silná spojení s ostatními vládními poslanci (modrá) i s poslanci opoziční strany ČSSD, neboť strana VV během funkčního období opustila vládu a přešla do opozice. Zpočátku tedy předkládala návrhy zákonů společně s vládními kolegy a později s poslanci opozice.
Poslanci se shlukují především se svými kolegy ze stejné strany, protože právě s nimi nejčastěji předkládají návrhy zákonů. Stojí za povšimnutí, že shluk sociálně demokratických poslanců (organžová) je mnohem těsnější než shluk vládních poslanců (modrá). To je dáno skutečností, že když ČSSD předkládala návrh zákona, téměř vždy se pod něj podepsali všichni nebo téměř všichni členového jejího klubu. Jejich vzájemné spojení je tedy mnohem silnější a analýza sítí je tlačí k sobě.
Shluk poslanců vládních stran (modrá) je mnohem volnější, protože vládní poslanci ve skutečnosti předkládat návrhy zákonů nemusí. Dělá to za ně vláda, která je vůbec nejčastějším předkladatelem. V tomto funkčním období předložila hned 341 z 614 návrhů zákonů. Jestliže vládní poslanci navrhují nějaký zákon, obvykle tak činí v mnohem menší skupině. Jejich vzájemné spojení je tedy celkově slabší, což se v analýze sítí projeví jako volný shluk.
Velikost uzlů koresponduje s veličinou nazývanou míra centrality. Ta zachycuje nejen, jak často poslanec předkládá návrh zákona, ale i jak často tak činí s jinými poslanci. Analýza sítí tlačí uzly s vysokou mírou centrality do středu sítě. Tito poslanci, jako např. Petr Gazdík, Stanislav Polčák (oba TOP 09), Jeroným Tejc, Jan Babor (oba ČSSD) nebo Pavel Kováčik, Vladimír Koníček, Kateřina Konečná (všichni KSČM), jsou zpravidla předsedové poslaneckých klubů.
Podpis těchto poslanců znamená, že daný návrh zákona podporuje celý poslanecký klub, proto mají velký počet spojení s ostatními poslanci. Právě tito poslanci rovněž podepisují nekontroverzní návrhy zákonů, proto mají často nejsilnější spojení s poslanci z jiných klubů.
Po obvodu sítě najdeme vládní poslance (modrá), kteří se svými kolegy nejsou téměř vůbec spojeni. Jde např. oPavla Drobila, Petra Nečase (oba ODS), Jiřího Bessera, Karla Schwarzenberga (oba TOP 09). Jsou to členové vlády, kteří byli současně poslanci. Ti návrhy zákonů téměř vůbec nepředkládají, neboť mají na starosti návrhy předkládané vládou.
Blízko těžiště sítě se nachází dva zajímaví poslanci: Jan Farský z TOP 09 je umístěn mimo modrý shluk vládní koalice, téměř uprostřed mezi třemi hlavními shluky. To je dáno tím, že byl spolupředkladatelem několika návrhů zákonů, které měly širokou podporu, má proto silná spojení s poslanci ze všech poslaneckých klubů. Na první pohled vyniká i Ivana Levá z KSČM, a to vysokým počtem předkládání návrhů s poslanci jiných klubů, zejména ČSSD.
Na závěr je třeba podotknout, že síť nemusí být jen statický obrázek, můžeme ji i rozpohybovat.
Vizualizace byla vytvořena pomocí javascriptové knihovny d3.js. Autor: Michal Škop, KohoVolit.eu.
Máte-li zájem dozvědět se o analýze sítí více nebo přejete-li si podobné vizualizace vytvořit, neváhejte nás kontaktovat.
Dále čtěte
Související analýzy
Jak hlasují zákonodárci (multidimenzionální škálování)
Jak návrhy zákonů prochází legislativním procesem (Sankeyho diagram)
Nástroje watchdogu aktivity zákonodárců
Související blogové články
Kamil Gregor: Visualizing politics: Network analysis of bill sponsors (27.08.2013)
Kamil Gregor: Předkládání zákonů: Kdo, s kým a jak často? (26.08.2013)