Jak hlasují zákonodárci (multidimenzionální škálování)

Jaké koalice se tvoří při hlasování v parlamentech a jak se mění v čase? Ke komu se kloní nezařazení zákonodárci? A jak hlasují jednotlivé státy v mezinárodních organizacích, jako je OSN nebo EU? Na tyto otázky odpovídají analytici KohoVolit.eu pomocí unikátní vizualizační metody.

Různí členové jednoho parlamentu hlasují často odlišně. Není překvapivé, že zákonodárci z jedné politické strany hlasují obvykle shodně nebo že se strany při hlasování dělí na vládu a opozici. Nelze ale např. snadno zjistit, s kým hlasují nezařazení poslanci, jak se strany liší v míře společného hlasování nebo které strany v parlamentu reálně podporují menšinové vlády.

Hlasování zákonodárců

Naštěstí existuje velmi účinná metoda, díky níž lze názorně zobrazit skutečné vzory hlasování v parlamentní komoře a sledovat, jak se proměňují v čase. Jmenuje se multidimenzionální škálování a kombinuje umění statistiky a vizualizace.

Graf dole ukazuje výstup z této metody pro Poslaneckou sněmovnu českého parlamentu v letech 1998-2002. Jde o zajímavé funkční období, protože v té době existovala menšinová vláda sociálně demorkatické ČSSD, která se neopírala o jasnou nadpoloviční většinu v dolní komoře. Pro každý zákon bylo třeba najít podporu, a proto je zajímavé podívat se, které strany hlasovaly společně s vládní ČSSD.

Každý bod v grafu dole představuje jednoho poslance. Čím blíže se dva poslanci v grafu nachází, tím častěji hlasují společně. Kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé přesně stejně, nacházeli by se ve stejném bodě grafu.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu ve funkčním období 1998-2002. Animaci grafu spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem (“play”) v levé dolní části grafu. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu vidíme, že sociálně demokratickou stranu ČSSD (oranžová), která v tomto funkčním období sestavila menšinovou vládu, podporovala při hlasování zejména komunistická KSČM (žlutá), neboť poslanci obou stran se seskupují v jedné části grafu.

Politické strany vytváří v grafu shluky, což odpovídá skutečnosti, že poslanci ze stejné strany často hlasují shodně. Čím blíže se dva shluky poslanců nachází, tím častěji hlasovali poslanci těchto dvou strany shodně.

Svislá osa grafu (dimenze X) odděluje ČSSD a komunistickou KSČM (vlevo) od liberálně-konzervativní ODS, křesťansko demokratické KDU-ČSL a liberální US-DEU (vpravo). Toto dělení odpovídá hlasováním, kdy ČSSD a KSČM hlasovaly společně proti ostatním třem stranám.

Vodorovná osa grafu (dimenze Y) poněkud méně zřetelně odděluje ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (nahoře) od ODS a KSČM (dole). Toto dělení odpovídá hlasováním, kdy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU hlasovaly společně proti ODS a KSČM. Menšinovou vládu ČSSD v parlamentu reálně podporovala zejména KSČM, protože její poslanci se nachází nejblíže poslancům ČSSD.

Multidimenzionální škálování pomáhá odpovědět na otázku, jak hlasují nezařazení zákonodárci. V některých parlamentech je jich velké množství a může na nich dokonce záviset vládní většina. Tak tomu bylo např. v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu ve funkčním období 2010-2013. V takové situaci je velmi důležité sledovat, s kým se nezařazení zákonodárci při hlasování spojují a jak se jejich loajalita proměňuje v čase.

Graf dole ukazuje výsledek multidimenzionálního škálování pro toto období. Nezařazení poslanci jsou označeni červeně. Jak se patrné, jejich počet se postupně zvětšoval. Řada z nich měnila výrazně svoji loajalitu k vládě či opozici, a tím pádem se pohybovala v grafu.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu v části funkčního období 2010-2012. Animaci grafu spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem (“play”) v levé dolní části grafu. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu si můžeme všimnou velkého množství nezařazených poslanců (červení), kteří při hlasování “přebíhali” mezi vládou a opozicí. V polovině funkčního období přešla k opozici celá politická strana VV (zelená).

Celkem můžeme identifikovat tři typy nezařazených poslanců. První z nich opustili svoji politickou stranu, ale stále hlasovali společně s ní, takže se v grafu příliš nepohybují. Příkladem takového poslance je Jiří Paroubek. Druhým typem nezařazených poslanců jsou ti, kteří po opuštění původní strany odešli do opačného politického tábora (tedy od vlády k opozici či naopak). K nim patří např. Stanislav Huml, jež odešel z vládní strany VV a připojil se k opoziční ČSSD.

Posledním typem jsou poslanci opakovaně “přebíhající” od vlády k opozici a zpět. Např. Josef Dobeš či Jaroslav Škárka vystoupili z poslaneckých klubů vládních stran a začali hlasovat s opozicí. To se v grafu projevuje jejich pohybem zprava doleva. Ke konci funkčního období ale své hlasování změnili podruhé a začali opět podporovat své vládní kolegy. V grafu se tím pádem znovu přesunuli doprava.

Během funkčního období 2010-2012 výrazně změnila hlasování celá jedna politická strana. Šlo o populistickou stranu VV, která bya původně členem vládní koalice, takže její poslanci hlasovali společně se svými kolegy z vládních stran. Po opuštění vlády začali ale hlasovat s ostatními opozičními poslanci, což se projevilo jejich přesunem z pravé části grafu do levé.

Jednotlivé parlamenty se velmi liší vzorci hlasování svých členů. Srovnejme například výsledky multidimenzionálního škálování pro Národní radu, jednokomorový parlament Slovenska, v letech 2010-2012 a pro Sněmovnu lidu, dolní komoru Federálního shromáždění bývalého Československa, v letech 1990-1992.

Na první pohled vidíme, že poslanci v Národní radě tvoří dva velmi těsné shluky, které se v čase příliš nemění. To znamená, že slovenští poslanci byli velmi disciplinovaní – téměř vždy hlasovali shodně jako jejich straniční kolegové. Dělení na dva shluky odpovídá rozdělení stran na vládu (vpravo) a opozici (vlevo).

Hlasování ve Sněmovně lidu vypadá očividně naprosto odlišně. Především na začátku sledovaného období žádné shluky nepozorujeme, protože všichni poslanci hlasovali do značné mírynezávisle na svých stranických kolezích. Až v průběhu funkčního období začínají pomalu “kondenzovat” do uzavřenějších shluků. To znamená, že postupně začali častěji hlasovat společně.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve slovenské Národní radě ve funkčním období 2010-2012. Animaci grafu spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem (“play”) v levé dolní části grafu. Konkrétního poslance můžete vybrat a sledovat pomocí menu v pravé dolní části grafu. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Z grafu je zřejmé, že slovenští poslanci tvořili v daném funkčním období dva velmi těsné shluky, z nichž jeden odpovídá vládě (vpravo) a druhý opozici (vlevo). To znamená, že vládní poslanci velmi často hlasovali právě opačně než opoziční poslanci.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Sněmovně lidu, dolní komoře Federálního shromáždění Československa ve funkčním období 1990-1992. Animaci grafu spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem (“play”) v levé dolní části grafu. Konkrétního poslance můžete vybrat a sledovat pomocí menu v pravé dolní části grafu. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Poslanci v grafu netvoří větší množství těsnějších shluků, které by odpovídaly příslušnosti ke stranám. To znamená, že poslanci v daném funkčním období hlasovali do značné míry nezávisle na svých kolezích ze stejné strany. V průběhu funkčního období se poslanci “kondenzovali” do hloučků korespondujícím se stranami. To znamená, že poslanci postupně začali hlasovat stejně jako jejich kolegové ze stejné strany.

Hlasování zastupitelů

Stejným způsobem umíme vizualizovat hlasování v jakémkoli zastupitelském sboru. Nejde jen o národní parlamenty, ale i o krajská a obecní zastupitelstva nebo nadnárodní volené orgány, např. o Evropský parlament.

Např. graf dole ukazuje výsledek analýzy hlasování v zastupitelstvu obce Plasy, která má asi 2600 obyvatel a leží na západě České republiky. Zastupitelstvo má pouhých 15 členů. Díky tomu, že výsledky každého hlasování jsou zaznamenávány po jménech jednotlivých členů zastupitelstva, můžeme analýzu provést.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování v zastupitelstvu obce Plsay ve funkčním období 2006-2010. Animaci grafu spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem (“play”) v levé dolní části grafu. Konkrétního zastupitele můžete vybrat a sledovat pomocí menu v pravé dolní části grafu. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Hlasování států ve Valném shromáždění OSN

Předmětem analýzy mohou být i jiné instituce, kde probíhá hlasování, třeba Evropská rada, bankovní rady národních bank či senáty ústavních soudů.

Ukažme si možnosti této metody na příkladu Valného shromáždění OSN. Jedná se o celosvětový “parlament”, jehož členy ale nejsou jednotlivci, ale členské státy. Od roku 1946 se v něm hlasovalo více než 5000 krát o prakticky každé zásadní události světových dějin. Všechny státy mají při hlasování stejnou váhu bez ohledu na svoji velikost či bohatství.

Graf dole ukazuje výsledky multidimenzionálního škálování všech těchto hlasování. Státy jsou obarveny podle příslušnosti k politickým blokům. Toto zařazení je konstantní, takže např. Maďarsko je označeno za stát východního bloku i po roce 1990. Pro přehlednost je politická příslušnost zobrazena na mapě dnešních států níže.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN v letech 1946-2012. Animaci grafu spustíte kliknutím na tlačítko s trojúhelníčkem (“play”) v levé dolní části grafu. Konkrétní členský stát můžete vybrat a sledovat pomocí menu v pravé dolní části grafu. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Mapa příslušnosti dnešních států k politickým blokům použitým v grafu multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN. Mapa byla vytvořena pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Každý stát je na grafech nahoře reprezentován stejně velkým bodem, což vyjadřuje skutečnost, že všechny státy mají ve Valném shromáždění jeden hlas. Kvůli tomu je ale těžké na první pohled rozlišit třeba USA od řady drobných státečků. Dole proto najdete graf, v němž velikosti států odpovídají počtu obyvatel v jednotlivých letech. Údaje o populaci pochází z webu Gapminder.

Některé státy vytváří v grafu zřetelné shluky. To odpovídá skutečnosti, že tyto státy hlasovaly ve Valném shromáždění často společně. Do 90. let můžeme najít v zásadě tři hlavní shluky – shluk zemí Varšavské smlouvy (oranžová), shluk členských států NATO (tmavě modrá) a velký shluk ostatních států (světle modrá, žlutá, zelená).

web12

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN v roce 1973. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu je patrný velmi těsný shluk zemí Varšavské smlouvy (oranžová, vlevo), zemí NATO (tmavě modrá, vpravo) a ostatních států (světle modrá, zelená, žlutá, uprostřed). To znamená, že státy v rámci těchto shluků často hlasovaly společně. Státy Varšavské smlouvy obvykle hlasovaly právě opačně než státy NATO.

Je zajímavé, že ostatní státy hlasovaly téměř po celou dobu studené války společně se západními velmocemi, s výjimkou dvou jasně oddělených období – první poloviny 70. let a druhé poloviny 80. let. Dělení Východ – Západ vzalo za své po rozpadu Železné opony a bylo vystřídáno dělením na „globální Sever“ (v grafu vpravo) a „globální Jih“ (v grafu vlevo), který reprezentují státy jako Irán nebo Sýrie. Toto dělení je dominantní i v současné době.

web13

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN v roce 2007. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu je patrné dělení na Globální Sever (tmavě modrá, oranžová, vpravo) a Globální Jih (světle modrá, zelená, žlutá, vlevo). To znamená, že státy Globálního Severu často hlasují opačně než státy Globálního Jihu.

V grafu můžeme jasně vidět, že některé státy radikálně změnily své hlasování ve Valném shromáždění v důsledku určitých politických událostí. Např. Jugoslávie opustila shluk komunistických zemí po roztržce se Sovětským svazem v roce 1948.

web14

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN v letech 1947-1953. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu je vyznačen pohyb Jugoslávie ze shluku zemí Varšavské smlouvy směrem doprava k zemím západního bloku. To odráží změnu hlasování této země po roztržce se Sovětským svazem v roce 1948.

Naopak Kuba se přesunula opačným směrem po Castrově revoluci v roce 1959.

web15

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN v letech 1956-1963. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu je vyznačen pohyb Kuby ze shluku zemí západního bloku směrem doleva k zemím Varšavské smlouvy. To odráží změnu hlasování této země po kubánské revoluci v roce 1959.

Výjimkou z tohoto pravidla je Albánie, která zažila ve druhé polovině 20. století hned tři významné politické milníky – sovětsko-albánskou roztržku v roce 1955, sino-albánskou roztržku v roce 1972 a pád komunismu v letech 1991-1992. První dvě události přitom neměly žádný dopad na hlasování tohoto státu ve Valném shromáždění.

Řada bývalých komunistických zemí radikálně změnila své hlasování po rozpadu SSSR a pádu Železné opony. Příkladem může být Československo, které se po roce 1989 rychle přesunulo k zemím západního bloku, než bylo v roce 1993 nahrazeno Českou republikou.

web16

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování ve Valném shromáždění OSN v letech 1987-1990. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu je vyznačen pohyb Československa ze shluku komunistických zemí doprava k zemím NATO. To odráží změnu hlasování této země po pádu komunistického režimu v roce 1989.

Hlasování států v Evropské radě

Dalším příkladem analýzy hlasování v jiných institucích, než jsou parlamenty, je analýza hlasování v Evropské radě, vrcholném orgánu Evropské unie, kde zasedají předsedové vlád a hlavy členských států. Od ledna do konce listopadu roku 2013 proběhlo zhruba 70 hlasování. Provedeme-li multidimenzionální škálování výsledků, jasně uvidíme, že téměř všechny státy hlasují stejně, což odpovídá skutečnosti, že výsledky hlasování jsou do značné míry přejednané a hlasování je pouze formální. Výjimkou je Velká Británie, která hlasuje proti většině výrazně častěji než ostatní státy.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování hlasování v Evropské radě od ledna do listopadu 2013. Vizualizace byla vytvořena pomocí balíčku NOMINATE pro programovací jazyk R a nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

Velikost bublin označujících státy můžeme upravit tak, aby odpovídala počtu hlasů, jimiž členské státy v Evropské radě disponují:

Rozhodování ústavních soudců

Dalším druhem kolektivních sborů, jehož hlasování můžeme analyzovat, jsou senáty vrcholných soudů. I zde jednotliví členové rozhodují, a to formou hlasování nebo zveřejňování oponentních posudků. Analýza se interpretuje podobně jako v případě zákonodárců či států: čím blíže se dva soudci nachází u sebe, tím častěji rozhodují stejně.

Graf výsledků multidimenzionálního škálování rozhodování soudců Ústavního soudu České republiky. Vizualizace byla vytvořena pomocí nástroje Google Drive. Autor: Kamil Gregor, KohoVolit.eu.

V grafu vidíme, že soudkyně Eliška Wágnerová byla ve sledovaném období “rebelem”, protože zdaleka nejčastěji hrozhodovala odlišně od svých kolegů.

O multidimenzionálním škálování

A jak se taková „mapa hlasování“ vytváří? Z autoatlasů určitě znáte tabulku vzdáleností, která přehledně ukazuje vzájemnou vzdálenost dvojice měst. Tato tabulka je sestavena na základě měření skutečné polohy měst na mapě státu.

Představte si, že byste našli takovou tabulku vzdáleností měst pro stát, který jste nikdy neviděli na mapě. Dokázali byste na jejím základě rekonstruovat, jak tento stát vypadá? Ano, s určitou přesností. Stačilo by jen najít takovou vzájemnou polohu měst na mapě, aby byly zachovány vzdálenosti všech dvojic měst. A to za vás dokáže udělat matematický algoritmus.

Při tvorbě „mapy hlasování“ se postupuje úplně stejně. Začínáme s tabulkou, která ukazuje „vzdálenosti“ států. V tomto případě se ale nejedná o vzdálenosti v kilometrech, ale o četnosti společného hlasování vyjádřené např. korelačním koeficientem. A pak už jen stačí najít takovou kombinaci vzájemné polohy všech států, aby jejich vzdálenost v grafu odpovídala četnosti hlasování.

Je zřejmé, že osy X a Y nemají na „mapě hlasování“ žádný věcný význam, podobně jako způsob, jímž měříme zeměpisnou šířku a délku, nijak neovlivňuje skutečnou vzdálenost dvou míst na Zemi. Kdybychom polohu vyjadřovali jinak, svět sám o sobě by se samozřejmě nijak nezměnil. Body v grafu hlasování můžeme libovolně otáčet okolo počátku, aniž by docházelo ke ztrátě informace.

Máte-li zájem dozvědět se o vizualizaci hlasování pomocí multidimenzionálního hlasování více nebo přejete-li si podobné vizualizace vytvořit, neváhejte nás kontaktovat.

Dále čtěte